Policie prověřuje transakci za 649 milionů korun, kterou hlavní město Praha zaplatilo za nemovitosti podnikatele Jaromíra Soukupa v exekuční dražbě. Peníze byly zajištěny, aby nemohlo dojít k jejich nevratnému rozptýlení dříve, než budou vyjasněny okolnosti případu.
V centru dění se objevují jména, která v českém byznysu budí silné reakce: Jan Čermák, IFIS investiční fond a.s. a skupina kolem TV Barrandov.
649 milionů těsně pod limitem. Náhoda, nebo únik informací?
Praha vydražila branický areál za 649 milionů Kč, tedy pouhý jeden milion pod interním limitem 650 milionů Kč, který si předem schválili radní.
Právě tato „matematická přesnost“ vyvolala zásadní otázku:
Mohl někdo mimo magistrát znát neveřejný cenový strop?
Podle veřejně dostupných informací policie prověřuje, zda nedošlo k manipulaci dražby nebo úniku citlivé informace. Zatím nejde o obvinění, ale o fázi prověřování.
IFIS investiční fond a.s.: tvrdý byznys model a citlivé kauzy
IFIS je znám jako fond zaměřený na odkup problémových pohledávek (tzv. distressed debt). Tento model podnikání je legální, ale reputačně velmi citlivý – zahrnuje insolvence, exekuce a restrukturalizace firem.
V kauze 649 milionů se podle médií objevuje informace, že druhý nejvyšší dražitel měl být napojen na IFIS. Dražba měla souviset s pohledávkami fondu.
Fond IFIS se zároveň objevuje i v reorganizaci mediální skupiny Barrandov. Podle dostupných informací měl IFIS Akvizice II vstoupit do restrukturalizačního procesu provozovatele TV Barrandov.
Otázka, která rezonuje:
Dochází zde k propojení veřejných peněz, restrukturalizací dluhů a mediálního vlivu?
Jan Čermák: minulost, dluhy a vstup do médií
Podnikatel Jan Čermák je v posledních měsících spojován s převzetím aktiv kolem TV Barrandov.
V médiích byla v minulosti připomínána jeho historická pravomocná kauza podvodu. Zároveň byl veřejně řešen spor související s hrozbou exekuce v jiném obchodním případě, který měl být následně vyřešen.
Tyto skutečnosti samy o sobě nejsou důkazem jakéhokoliv protiprávního jednání v aktuální kauze. Nicméně v kombinaci s:
- reorganizací Barrandova,
- vstupem IFIS do struktur,
- a současnou blokací 649 milionů z Prahy,
vytvářejí obraz, který vyvolává zvýšený veřejný zájem.
TV Barrandov: restrukturalizace a změny vlastníků
Skupina Barrandov v minulých letech čelila vysokým závazkům a soud jí umožnil reorganizaci. V rámci tohoto procesu docházelo ke změnám vlastnických i licenčních struktur.
Mediální dům není běžné aktivum.
Je to nástroj veřejného vlivu.
Proto každá změna vlastníka v prostředí, kde figurují pohledávkové fondy a podnikatelé s kontroverzní minulostí, vyvolává otázky nejen ekonomické, ale i společenské.
Jaromír Soukup a veřejné peníze
Původní vlastník Barrandova Jaromír Soukup prodával nemovitosti v rámci exekuční dražby. Praha je koupila. Policie následně peníze zablokovala.
To je faktický stav.
Nejde o potvrzené pochybení, ale o vyšetřování. Přesto zůstává zásadní otázka:
Postupovalo město s péčí řádného hospodáře?
Politický rozměr: tlak a kritika
Kritiku dražby veřejně artikulovala například politička Hana Kordová Marvanová, která dlouhodobě vystupuje jako hlas upozorňující na sporné transakce v Praze.
Kauza tak není jen právní otázkou, ale i politickým střetem.
Podezřelé zajištění dluhopisů TV Barrandov?
Pokud většinu krytí tvoří pohledávky skupiny Servis 24, skutečná hodnota může být výrazně nižší
Financování mediálních skupin prostřednictvím dluhopisů je běžný nástroj. Klíčové však není samotné vydání dluhopisu, ale kvalita jeho zajištění. A právě zde se v případě dluhopisů spojených s TV Barrandov objevují otázky.
Podle dostupných informací má být podstatná část zajištění tvořena pohledávkami drženými skupinou Servis 24. Pokud by tomu tak bylo, je na místě analyzovat, jaká je jejich reálná vymahatelnost – a zda účetní hodnota odpovídá skutečné tržní hodnotě.
Účetní hodnota versus reálná vymahatelnost
U pohledávek, zejména těch problematických nebo vymáhaných, často dochází k výraznému rozdílu mezi:
- účetní hodnotou (nominální částkou),
- a reálnou tržní hodnotou (kolik je možné skutečně získat).
Na trhu s problémovými pohledávkami se běžně obchoduje za jednotky procent nominální hodnoty. V některých případech může reálná vymahatelnost odpovídat například 5 % účetní hodnoty, případně i méně – záleží na kvalitě dlužníků, právním stavu a stáří pohledávek.
Pokud by tedy zajištění dluhopisů stálo primárně na takových aktivech, vzniká zásadní otázka:
Je zajištění skutečně ekonomicky odpovídající deklarované hodnotě?
Riziko pro investory
Investor do dluhopisu často vychází z toho, že „zajištěný“ znamená bezpečný. To však platí pouze tehdy, pokud:
- zajištění má reálnou likvidní hodnotu,
- existuje právní vymahatelnost,
- a pohledávky nejsou dlouhodobě sporné či obtížně inkasovatelné.
Pokud by většina zajištění pocházela z portfolia pohledávek s nízkou reálnou vymahatelností, mohlo by se stát, že při případných problémech emitenta by krytí dluhopisů nepostačovalo.
Další otázník: role garanta a minulost Jana Čermáka
Další diskutovanou otázkou je skutečnost, že garantem klíčových operací má být Jan Čermák.
V médiích byla v minulosti připomínána jeho dřívější pravomocná trestní kauza týkající se podvodu (historická věc). Tyto informace jsou veřejně dohledatelné v archivních článcích a soudních záznamech.
Současně byl Jan Čermák v minulosti spojován s případem, který řešil Krajský soud v Brně, kde byl spolu s dalšími osobami obžalován v souvislosti s údajným porušením povinností při správě majetku a zpronevěrou částky přesahující 141 milionů korun.
Je důležité zdůraznit, že každé takové řízení má svůj konkrétní procesní výsledek a nelze automaticky přenášet historické kauzy do současnosti bez pravomocných závěrů.
Otázka důvěryhodnosti
Pokud je však osoba s takovou minulostí prezentována jako garant významných finančních operací, je zcela legitimní veřejná otázka:
- Jaká je míra reputačního rizika?
- Byly investoři plně informováni o minulosti klíčových osob?
- Proběhlo nezávislé prověření (due diligence)?
Ve finančním světě totiž často platí, že důvěra je stejně důležitá jako samotná ekonomická konstrukce projektu.
Důležitá poznámka
Historické soudní kauzy ani dřívější obvinění samy o sobě automaticky neznamenají současné protiprávní jednání. Je však legitimní, aby byly součástí širší analýzy rizik, pokud daná osoba figuruje v pozici garanta finančních operací či emitenta dluhopisů.
